Na štíru s fyzikou? Nejen Hollywood...

12. 01. 2019 12:43:16
...ale i BBC a National Geographics a jejich "populárně vědecké" pořady. Kdybych za mých školních let tvrdil to, co jejich "věhlasní profesoři" dnes vykládají v televizi, asi bych propadl z fyziky už na základce.

Za všechny aspoň jeden příklad. V pořadu nazvaném Podivné signály z vesmíru jsou podivné nejen signály. Daleko podivnější je komentář předních "profesorů". Celý pořad je možno snadno vyhledat a stáhnout. Odkaz sem bohužel dát nemohu, protože to, jak jsem byl upozorněn, odporuje kodexu blogera.

Americký profesor Lorimer objevil podivný záblesk pocházející z hlubokého vesmíru, který nemohl být přírodního původu a který měl "neuvěřitelnou energii". Ostatní profesoři mu začali říkat Lorimerův záblesk.

"Na takový energetický výkon byste potřebovali energii celé sluneční soustavy" (viz čas 10:00 - 10:40 ve výše uvedeném pořadu), tvrdí zaníceně Maura McLaughlin, mladá, jistě nadějná a na Cornellově univerzitě již světově proslulá americká profesorka. A já marně přemýšlím o tom, co tím chtěla říct.

Energetický výkon? No budiž. Není výkon jako výkon. Naučit se zpaměti básničku, to chce taky jistý výkon, tentokrát duševní. A ani sportovní výkon není dán jen energií vynaloženou v jeho průběhu, hodně záleží třeba na technice provedení. Ale "energie celé sluneční soustavy"? Co to je? Je to půl joulu stejně dobře jako milion terajoulů. Záleží jen na tom, jak dlouho tu energii odebíráte. A srovnávat energii s výkonem? Jako kdybych říkal: "Na takovou rychlost bych potřeboval dráhu celého rovníku..." Opravdu nevím, co tím blábolem mladá a perspektivní americká profesorka myslela.

Při následném pozorování hlubokého vesmíru na stejné vlnové délce bylo zaznamenáno několik dalších záblesků podobných tomu Lorimerovu. Po čase si však výzkumníci všimli, že tyto záblesky jsou registrovány většinou v zimě a vždy v čase kolem oběda. To je po několika letech výzkumu přivedlo k vysvětlení: původcem těchto záblesků byla nestíněná mikrovlnka v hvězdárně (20:30 - 20:55).

To Jára Cimrman byl bystřejší. Jistě víte, že jeho geniální bezmotorový důlní výtah fungoval tak, že do klece jedoucí dolů nastoupil vždy jeden horník navíc oproti kleci jedoucí nahoru. A na to, že se mu v dole hromadí horníci, přišel náš zapomenutý génius, jak známo, už za několik týdnů. Američané musí být opravdu velmi bohatí, když něco takového platí. Spolu s našimi cimrmanology musím říct, že já bych do takového výzkumu peníze neinvestoval...

"V roce 1994 spotřebovalo Las Vegas 144 megawattů elektřiny" (27:40 - 28:00). To já mám spotřebu větší. Já jsem totiž v témže roce spotřeboval 300 kilometrů magnetismu.

"Současná lidská civilizace spotřebovává 20 terawattů energie,..." tvrdí jakýsi jiný skvělý americký profesor (30:55 - 31:05) ... a asi pět metráků teploty, dodávám a vzpomenuv opět našeho zneuznaného génia, kladu si cimrmanovsky filozofickou otázku, jak se s tím mám vyrovnat.

"Sluneční energie, která na Zemi dopadá, však představuje jen nepatrný zlomek celkového výkonu Slunce" (31:10 - 31:20).

A dráha, kterou jsem včera ujel na kole, byla jen nepatrný zlomek mojí včerejší rychlosti...

Špičkoví američtí astronomové ovšem nejsou na štíru jen se základy fyziky. Marně zápasí i s elementární logikou.

"Jediným stropem dosažitelné energie pro každou civilizaci je množství, které dokáže získat ze své mateřské hvězdy," (28:30 - 28:45) tvrdí opět typický úspěšný americký profesor, když ve svém luxusním kabrioletu pojíždí nočním, kýčovitě zářícím Las Vegas. "Civilizace třetího typu je schopna využít výkon celé galaxie", říká o deset minut později (40:50 - 41:05).

Tři typy civilizací navrhl v 60. letech minulého století Rus Kardašov. Podle něj je civilizace prvního typu "planetární" - dokáže využít veškerou energii, která na planetu dopadá z mateřské hvězdy. Civilizace druhého typu je "hvězdná" - využívá veškerou energii mateřské hvězdy. Civilizace třetího typu je tedy v tomto smyslu "galaktická".

Nejznámějším konceptem, jak dosáhnout druhého typu, je tzv. Dysonova sféra - zařízení, obklopující celou hvězdu, které pak nasbíranou energii přenáší na místo spotřeby.

Skvělý americký profesor zatím ve svém bouráku dorazil z Las Vegas do sluneční elektrárny v Mohavské poušti. Do všeho se tentokrát opíralo pálící slunce, sluneční brýle a výraz obličeje pana profesora by Arnold Schwarzenegger mohl jen tiše závidět. Ve stylu sovětského filmového týdeníku se dovídám, že tato elektrárna má 10 347 zrcadel a je největší na světě.

"Každá civilizace druhého typu by musela vybudovat obří síť takovýchto slunečních kolektorů...", tvrdí profesor, "Vybudování takové sféry by vyžadovalo veškerou hmotu všech planet sluneční soustavy," (32:25 - 32:40) nenechává se v naivitě zahanbit komentátor. A já jen žasnu. Jako kdyby Kryštof Kolumbus inspirován nadouvajícími se plachtami své Santa Marie chtěl využít veškerou energii Země tím, že celý povrch zeměkoule pokryje plachtami, a spočítal si, že na to bude potřebovat všechny plachty světa.

Kolumbus samozřejmě neměl ani ponětí o elektřině, atomové energii, laserech, mobilních telefonech či satelitech. Stejně tak my nemůžeme mít ani páru o tom, jak by civilizace, která je stovky či tisíce let před námi, vysávala energii ze své planety, natož hvězdy či dokonce galaxie. A nakonec ani o tom, zda tolik energie vůbec potřebuje. Vždyť Kardašov navrhl tuto stupnici v době, kdy jsme vyspělost společnosti měřili tunami vyrobené oceli...

"Pokud by však v Mléčné dráze civilizace třetího typu žila, nešlo by její přítomnost přehlédnout.... jakýmkoliv smysluplným využitím energie totiž vzniká odpadní teplo. Dělo by se to u každé technologie. Jak naší nebo mimozemské...viděli bychom tedy důkazy v podobě odpadního tepla" (40:40 - 41:50).

Kdyby v naší galaxii taková civilizace žila, neviděli bychom vůbec nic. Teplo (i to odpadní) je totiž taky energie. A kdyby nějaké civilizaci unikalo, nevyužívala by veškerou energii a nebyla by tedy civilizací ani prvního typu.

Kdyby v naší galaxii žila civilizace druhého typu, neviděli bychom taky nic. Veškerou energii své mateřské hvězdy by totiž používala civilizace druhého typu, takže na nás by nezbylo nic, co by nám umožnilo hvězdu pozorovat.

Kdyby v naší galaxii žila civilizace třetího typu, neviděli bychom už nikdy nic, protože bychom byli všichni mrtví. Taková civilizace by si totiž ze své definice přivlastnila veškerou energii všech hvězd v naší galaxii, tedy i všechnu energii našeho Slunce, a pro nás by Slunce prostě a jednoduše zhaslo. Co by se s námi dělo pak, netřeba dlouze popisovat.

A tak mě napadá - co když na té Kardašovově stupnici přece jenom něco je? A co když opravdu existuje civilizace, která už prošla všemi Kardašovými stupni? Postupně ovládla veškerou energii své planety, své hvězdy, pak celé své (od nás velmi vzdálené) galaxie a nestačí jí to? Co když směřuje ke čtvrtému stupni, který Kardašov, ať už z nedostatku důslednosti či odvahy, explicitně nestanovil - totiž k ovládnutí celého vesmíru? A možná, že se jí to už skoro podařilo. Docela nedávno jsme totiž zjistili, že všechno to, co jsme schopni pozorovat a co jsme až dosud považovali za celý vesmír, jsou ve skutečnosti jen jeho čtyři procenta. O tom, co pozorovat nemůžeme, víme jen to, že to ve vesmíru je. Nazvali jsme to temná hmota a temná energie.

Možná, že je to hmota a energie, která byla zcela "normální", než ji začala ovládat supercivilizace, která už má svůj čtvrtý stupeň na dosah. A všemu ostatnímu ve vesmíru už zvoní umíráček

Autor: Dalibor Martišek | sobota 12.1.2019 12:43 | karma článku: 28.59 | přečteno: 1193x

Další články blogera

Dalibor Martišek

Kterak ministerstvo školství podporuje prodej zajíců v pytlích

Jazykovka nabízí kurz. Je-li solidní, máte účast na jedné hodině zdarma, abyste věděli, co kupujete, a mohli případně nekoupit. FRAUS pořádá pro učitele kurzy, jak učit. Stylem "nejdřív zaplať, a pak teprve uvidíš, co jsi koupil".

18.10.2018 v 13:33 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 661 | Diskuse

Dalibor Martišek

Blud jménem soběpodobnost

O vztahu fraktálů a soběpodobnosti dnes čteme téměř samé bludy. Od popularizujících článečků přes Wikipedii až po zcela vážně míněné vědecké články. Ze soběpodobnosti se tak stal jeden z nejhlouběji zakořeněných omylů současnosti.

7.9.2018 v 12:33 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 415 | Diskuse

Dalibor Martišek

Jak jim Felix zlomil dimenzi

Mnozí z nás měli někdy frakturu. Spousta geometrických útvarů ji má dodnes. Felix Hausdorff jim totiž před sto lety zlomil dimenzi. A padesát let potom dostali tito nešťastníci jméno. Benoit Mandelbrot je nazval fraktály.

28.8.2018 v 12:43 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 570 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Daniel Schubert

Překroucené pozitivní myšlení - jed duchovních učení: Příklady z praxe a Toltéckého umění

Před cca 200 lety byla zahájena v Evropě duchovní revoluce, která trvá dodnes. Obchody zaplavila vlna motivačních a seberozvojových knih.

22.1.2019 v 19:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Zatmění Měsíce, rudý Měsíc a brexit

Dnes (21. ledna 2019) proběhlo úplné zatmění Měsíce. Zmíníme i souvislosti tohoto jevu s dnes projednávaným brexitem v britském parlamentu.

21.1.2019 v 21:33 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 204 | Diskuse

Jan Fikáček

Nejsou barvy a zvuky pouhá iluze? Něco, co v realitě vůbec neexistuje?

Snad žádný člověk nepochybuje o tom, že existují barvy. Třeba že jablko, na které koukáme, je skutečně červené. Který blázen by si dovolil tvrdit, že červená barva neexistuje. S její existencí to však není až tak jednoduché.

21.1.2019 v 9:11 | Karma článku: 29.75 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč nám vítr obrací deštník naruby?

Co má společného polámaný deštník a přibouchnuté dveře? Za to, že vám vítr obrátil deštník naruby, nemůže zákon schválnosti - ale zákony fyziky. (délka blogu 8 min.)

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 385 | Diskuse

Alexandra Bolková

Zastoupení leváků v populaci

Celosvětově je více než 90 % lidí praváků. Dominance jedné „výhodnější“ strany je nejsilnější populační předpojatostí pro všechny primáty. Větší procento leváků je zastoupeno běžněji v bělošské, asijské a hispánské populaci.

20.1.2019 v 12:31 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 317 | Diskuse
Počet článků 95 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3601
Vysokoškolský učitel (matematika, programování, počítačová grafika)

Najdete na iDNES.cz